Proč život začíná ve dvaceti

Zdravím!
Dnešní článek nebude o cestování ani nových zážitcích ze Švýcarska. Bude to spíš taková úvaha, která mě dnes donutila se zamyslet. Celé čtyři roky jsem na gymnáziu poslouchala od starších (a zkušenějších), ať si je užiji, protože mi to bude chybět. Každému jsem se za ten názor vysmála, protože dospělí toho nakecají občas až moc, že ano. :D Dnes můžu říci, že měli pravdu... Byly to krásné roky a hned bych je vrátila... Žádné starosti, zodpovědnost, po škole hodit batoh do kouta, o víkendech objíždět párty v okolí... V dětství si přejeme být dospělí a poté bychom se rádi vrátili do toho bezstarostného dětství. Škoda, že si určité věci uvědomíme příliš pozdě. Nicméně jisté výhody to má. Je neuvěřitelné, jak se lidská mysl neustále utváří a já jsem ráda, že jsem z určitých blbostí vyrostla.
Jakmile jsem v březnu oslavila mé narozeniny a najednou uviděla to číslo - 20, prohlásila jsem, že dvacítka je hrozný věk a chci mít zase 15! Všichni dospělí se smáli a záviděli, protože by z fleku měnili.
Dnes mi má HM řekla, že by si přála být jako já. Mladá, moudrá a zručná v kuchyni (abyste si nemysleli, to se nechlubím, jen opakuji její slova). A já se začínám na můj věk najednou dívat trochu jinak...
Tento věk není jenom čas na nezávaznou zábavu. Roky mezi dvacítkou a třicítkou jsou důležitý okamžik, který v životě nastává jen jednou. Osmdesát procent nejdůležitějších věcí v životě se vám přihodí, než vám je pětatřicet. Osmdesát procent! Během prvních deseti let vaší kariéry máte největší šanci na zvýšení platu. Více než polovina lidí do třiceti potká svého budoucího životního partnera. Dělejte si v tomto věku, co chcete, ale faktem zůstává, že dekáda od dvaceti do třiceti definuje celý váš život. Vaše osobnost se v té době může změnit víc než za celý následující život, kvůli tomu, jak se angažujete v nových dospělých rolích. Váš mozek po dvacítce vbíhá do cílové rovinky svého růstu. Právě v této chvíli se rozhoduje o tom, kým budete po zbytek svého života.

First month in my new host family

Grüezi mitenand!

Měsíc utekl jako voda a já se rozhodla sepsat článek. :) Než se člověk zabydlí, sžije s rodinou a přizpůsobí se jejich potřebám, tak to nějakou chvíli trvá. Nicméně po měsíci konečně můžu říct, že všechno klape tak, jak má.

Keep calm and love Switzerland

Grüezi!

To už uběhly zase 4 měsíce? :D Jak se tak dívám, tak jsem tu toho moc nenapsala. Za ty 4 měsíce se toho událo relativně dost. Začnu asi mým prvním odjezdem do Švýcarska v lednu, protože se mě na to dost lidí ptá.

Happy New Year!!!

Drazí čtenáři,
přeji Vám šťastný Nový rok 2014! Rok 2013 pro mě přichystal spoustu změn. Ukončila jsem středoškolské studium a začínám si plnit sny. Do mého odjezdu zbývají pouhé 4 dny. Tyto Vánoce jsem si užila na maximum a budu na ně moc ráda vzpomínat.
Jsem moc zvědavá, co mi rok 2014 přinese a teď už pojďme pozvednout sklenice a společně ten konec roku oslavit!

S láskou,
Markét

Střípky z Německa

Fotek není moc, ale přesto je sem dám. Vše je foceno přes iphone. Nový foťák už je v jednání. :)

Začínáme - Frankfurt baby!

Primaaaark :)

 (více fotek níže)

Život v Německu

Jak jsem již v úvodu řekla - rozepíšu se více o mém pobytu v Německu. :)
Původně byl můj plán takový, že v září si budu válet prdku v Americe. Bohužel někdy nejdou věci tak, jak bychom chtěli a já se ocitla v Německu. Ale já si ten můj sen jednou splním!
A teď pěkně od začátku...

"Keď chceš hýbať svetom, musíš pohnúť najprv sám sebou."

Dobrý den! Hello! Guten Tag! Bonjour! Buenos días! Здравствуй!
Ráda bych se představila. Jmenuji se Markéta a je mi 19let. Pocházím z města Hodonín s pětadvaceti tisíci obyvateli na Moravě. Tento rok jsem odmaturovala na gymnáziu a otázka zněla jasně: ,,Kam dál?" Abych řekla pravdu, myšlenka vysokoškolského života mě ani trochu nelákala a sama jsem nevěděla, jaký obor by mě vůbec bavil. Pak je tu ale ještě jiná cesta, a to práce Au-pair spojená s cestováním! V červnu jsem vyřizovala přihlášku u Coolagent do Ameriky. Profil jsem měla schválený a rodiny se ozývaly. Při mé smůle jsem bohužel nenarazila na tu pravou a už mě nebavilo čekat. Proto jsem se ke konci srpna sbalila a odjela do Německa, kde bude můj pobyt příští neděli u konce.
Můj život tady rozepíšu v dalším článku. Tohle je pouze krátký úvod a nazvala bych tento blog jako takový cestovatelský deníček, kam budu zapisovat své dojmy a zážitky a umožním také rodině a přátelům, aby to prožívali se mnou.