Proč život začíná ve dvaceti

Zdravím!
Dnešní článek nebude o cestování ani nových zážitcích ze Švýcarska. Bude to spíš taková úvaha, která mě dnes donutila se zamyslet. Celé čtyři roky jsem na gymnáziu poslouchala od starších (a zkušenějších), ať si je užiji, protože mi to bude chybět. Každému jsem se za ten názor vysmála, protože dospělí toho nakecají občas až moc, že ano. :D Dnes můžu říci, že měli pravdu... Byly to krásné roky a hned bych je vrátila... Žádné starosti, zodpovědnost, po škole hodit batoh do kouta, o víkendech objíždět párty v okolí... V dětství si přejeme být dospělí a poté bychom se rádi vrátili do toho bezstarostného dětství. Škoda, že si určité věci uvědomíme příliš pozdě. Nicméně jisté výhody to má. Je neuvěřitelné, jak se lidská mysl neustále utváří a já jsem ráda, že jsem z určitých blbostí vyrostla.
Jakmile jsem v březnu oslavila mé narozeniny a najednou uviděla to číslo - 20, prohlásila jsem, že dvacítka je hrozný věk a chci mít zase 15! Všichni dospělí se smáli a záviděli, protože by z fleku měnili.
Dnes mi má HM řekla, že by si přála být jako já. Mladá, moudrá a zručná v kuchyni (abyste si nemysleli, to se nechlubím, jen opakuji její slova). A já se začínám na můj věk najednou dívat trochu jinak...
Tento věk není jenom čas na nezávaznou zábavu. Roky mezi dvacítkou a třicítkou jsou důležitý okamžik, který v životě nastává jen jednou. Osmdesát procent nejdůležitějších věcí v životě se vám přihodí, než vám je pětatřicet. Osmdesát procent! Během prvních deseti let vaší kariéry máte největší šanci na zvýšení platu. Více než polovina lidí do třiceti potká svého budoucího životního partnera. Dělejte si v tomto věku, co chcete, ale faktem zůstává, že dekáda od dvaceti do třiceti definuje celý váš život. Vaše osobnost se v té době může změnit víc než za celý následující život, kvůli tomu, jak se angažujete v nových dospělých rolích. Váš mozek po dvacítce vbíhá do cílové rovinky svého růstu. Právě v této chvíli se rozhoduje o tom, kým budete po zbytek svého života.

First month in my new host family

Grüezi mitenand!

Měsíc utekl jako voda a já se rozhodla sepsat článek. :) Než se člověk zabydlí, sžije s rodinou a přizpůsobí se jejich potřebám, tak to nějakou chvíli trvá. Nicméně po měsíci konečně můžu říct, že všechno klape tak, jak má.

Keep calm and love Switzerland

Grüezi!

To už uběhly zase 4 měsíce? :D Jak se tak dívám, tak jsem tu toho moc nenapsala. Za ty 4 měsíce se toho událo relativně dost. Začnu asi mým prvním odjezdem do Švýcarska v lednu, protože se mě na to dost lidí ptá.